Velká část lidských inovací je kolektivním úsilím – vědci, inovátoři a řemeslníci navazují na práci svých předchůdců a v průběhu desetiletí, nebo dokonce staletí, vyvíjejí průlomové technologie. V případě písma se však vědci domnívají, že je lidé mohli nezávisle vynalézt čtyřikrát . Je to proto, že žádný z těchto písma nevykazuje významný vliv dříve existujících systémů ani podobnosti s jiným. Odborníci se obecně shodují, že první písmo se objevilo v mezopotámské společnosti Sumeru na území dnešního Iráku. První obrazové znaky se objevily asi před 5 500 lety a pomalu se vyvinuly do složitých znaků představujících zvuky sumerského jazyka. Dnes je tento starověký písmo známé jako klínové písmo.
Klínové písmo však nebylo jednorázovou inovací. Písmní systémy se poté vyvinuly ve starověkém Egyptě ve formě hieroglyfů kolem roku 3200 př. n. l. – odhadem jen 250 let po prvních příkladech klínového písma. Dalším místem, kde se písmo vyvinulo, byla Čína, kde se dynastie Šang usadila podél Žluté řeky a kolem roku 1300 př. n. l. psala rané čínské znaky na zvířecí kosti během věšteckých rituálů. Konečně v Mezoamerice se písmo začalo formovat kolem roku 900 př. n. l. a ovlivnilo starověké civilizace, jako byli Zapotékové, Olmékové, Aztékové a Mayové. O historii mnoha mezoamerických jazyků je bohužel známo jen málo, protože katoličtí kněží a španělští dobyvatelé zničili velkou část dochované dokumentace.