Existuje epický jev a pak sopečný blesk , jev, který zní jako vystřižený ze sci-fi filmu, ale ve skutečnosti je skutečný. Sopečný blesk je přesně to, co říká: blesk, ke kterému dochází během sopečné erupce, nikoli při bouřce. Předpokládá se, že k němu dochází ve dvou kontextech : buď v hustých oblacích popela blízko země, nebo blízko stratosféry. První nastává, když se jednotlivé částice popela třou o sebe a vytvoří dostatek statické elektřiny k vytvoření blesku. Druhý vzniká, když oblaka vodní páry a popela vybuchnou s takovou silou, že stoupnou dostatečně vysoko, aby v chladnějším vzduchu vytvořily ledové krystaly. Tyto ledové krystaly pak při srážkách generují statickou elektřinu, což vede k tzv. „špinavé bouřce“.
První známý popis sopečného blesku pochází od Plinia Mladšího, který o erupci Vesuvu v roce 79 n. l. napsal , že „panovala intenzivní tma, kterou ještě více zděsil přerušovaný záblesk pochodní v intervalech zastínil prchavý záblesk blesku.“ Vesuv je také místem, kde v roce 1858 proběhly první studie sopečného blesku.